ARAS Za lepší ČT



Za lepší ČT

Iniciativa rozšíření dialogu o televizi veřejné služby
u příležitosti volby generálního ředitele v roce 2023 a 2025.


Za lepší ČT

O co jde v této iniciativě?

V posledních letech jsme zažili zpochybňování ČT a její role, jakkoli prokázala svoji jedinečnost v řadě kritických okamžiků naší společnosti i svojí dlouhodobou rolí v oblasti filmové a televizní tvorby. Na druhé straně - možná i ve snaze jakkoli nepodkopávat její pozici - ustaly některé zpětné vazby vůči instituci, která musí být předmětem živého dialogu ve vyvíjející se společnosti i mediálním prostředí.
U příležitosti blížící se volby generálního ředitele ČT v roce 2023 jsme se rozhodli shromáždit a zformulovat otázky, které se jeví podstatné a inspirativní pokládat v momentě, kdy volební rytmus dospěl do momentu zvažování, kdo instituci povede v dalším období. Tyto otázky jsme v roce 2023 ještě před volbou poslali jednotlivých kandidátům, členům Rady ČT a současně je zveřejnili. V roce 2025 na tuto iniciativu navazujeme v mírně modifikované a doplněné podobě - zde pečlivě zformulovaná témata jsou stále živá.  

Za lepší ČT

Z čeho otázky vycházejí?

Pomocí těchto stránek, sociálních sítí i dalších kanálů nejširší i odbornou veřejnost se žádostí o zaslání podnětů strukturovaných do tří oblastí (viz níže), které mají vliv na obsah, identitu i fungování ČT. Otázky jsou syntézou podnětů, které se sešly i z podnětů dlouhodobě diskutovaných na různých platformách. Rada ARAS iniciovala dobrovolnou redakční skupinu ve složení režisér a producent Vít Janeček (koordinátor za ARAS), sociolog Jaromír Volek a dramaturg, producent a pedagog Petr Kubica, kteří sestavili finální soubor otázek, ty najdete níže. 

ČT jako producent

1. Čím zejména se má ČT odlišovat od komerčních televizí? Co ze stávající původní produkce a obsahu považujete za unikátní a hodné rozvíjení a podpory? Můžete uvést na příkladě nejfrekventovanějšího typu televizní produkce - seriálu - co nejkonkrétněji, jaké znaky odlišují seriál veřejné služby od libovolného komerčního seriálu?

2. Jaké druhy produkce, žánry,  subžánry ale i způsoby televizní novinářské praxe považujete za perspektivní v kontextu rostoucí konkurence streamingu oproti klasickému vysílání? Vnímáte v této oblasti deficity? Pokud ano, jak na ně chcete reagovat?

3. Jaká je podle vaší představy proporční alokace prostředků na původní tvorbu: seriálovou, dramatickou, dokumentární, animovanou, zpravodajství? Jakou část prostředků má ČT proporčně věnovat na jednotlivé segmenty? Do jaké míry má být ČT součástí národní kinematografie.

4. Kodex České televize stanovuje, že Česká televize věnuje ve skladbě programu „zvláštní péči rovnoprávnosti uplatnění mužů a žen“. Ucelená přesná analýza chybí, ale v klíčových debatách ČT dlouhodobě dominují muži. Plánujete dosáhnout vyváženější zastoupení mužů a žen ve vysílání ČT, aby její obsah lépe reflektoval zastoupení žen ve společnosti?

5. V roce 2023 bylo v rámci  úspor zrušeno několik dokumentárních cyklů, mj. jeden z nejstarších - Nedej se! - věnující se krajině, životnímu prostředí a ochraně přírody. Tento pořad měl dvaatřicetiletou tradici, pevnou diváckou základnu, solidní sledovanost a často i velký společenský dopad. Přesto byla jeho dokumentární část zcela zrušena a publicistická z větší poloviny osekána. Adekvátní náhrada do dneška nevznikla. Vnímáte zánik tohoto tematického prostoru ve výrobě i programu ČT jako problém a chcete ho řešit? Pokud ano, jak?

Vnitřní procesy a organizace

1. Generální ředitel jako statutární orgán může zcela měnit procesy vnitřního rozhodování ČT ve všech ohledech. Modely vnitřního uspořádání a řízení se za více než  30 let polistopadové existence v různých obdobích dost lišily. Znáte detailně status quo? Jak vnímáte a hodnotíte stávající způsob řízení televize a nastavení procesu rozhodování o vývoji, produkci i programu? Chcete ve stávajícím modelu něco zásadně měnit?

2. Pro mnoho veřejných institucí je klíčovým, často i povinným prvkem, obsazování pozic výběrovým řízením. ČT touto povinností není legislativně vázána, od jaké pozice považujete za zásadní obsazovat místa v ČT transparentním výběrovým řízením na základě odborných kritérií a komisí?

3. Na straně vývoje a výroby jsou v současném systému klíčovými osobami tzv. kreativní producenti, kolem kterých se shromažďují spolupracující dramaturgové. Jejich reálné pravomoci rozhodovat o realizaci konkrétních děl jsou nevelké, spíše připravují podklady pro kolektivní orgán, který je ale zase jmenován z jednoho bodu. V krátké éře ředitele Jana Součka se začal připravovat vznik pozic odpovídající na Západě poměrně frekventované pozici "comissioning editorů" - tedy producentů, kteří zodpovídají za konkrétní programová okna kompetenčně a jsou účastni jak na tvorbě, tak programování. 
Chystáte se v této oblasti organizace výroby a programu něco měnit? Jaká je Vaše cílová představa?  Považujete větší rozhodovací autonomii individuálních producentů oproti stávajícímu stavu za žádoucí či nikoli?

4.  Jak chcete zajistit, aby podíl regionálních televizních studií na celostátních vysílacích okruzích činil minimálně 20 % celkového vysílacího času v měsíčním úhrnu, jak požaduje Zákon o ČT 483/1991?

5.  Jeden z dlouhodobých problémů české žurnalistiky je práce novinářů a novinářek jako OSVČ. Tento systém je rizikový z hlediska jejich nezávislost, protože typicky umožňuje okamžité ukončení spolupráce, a dopadá hůře na rodiče (typicky ženy).  Vnímáte tento stav i jako problém ČT a chcete jej nějak řešit?

6. Kodex České televize stanovuje, že Česká televize „všestranně vytváří dobré tvůrčí zázemí a podmínky pro svobodnou konkurenci nápadů a jejich realizací založenou na rovné příležitosti“ a „věnuje zvláštní péči rovnoprávnosti uplatnění mužů a žen, a to jak v provozu České televize, tak ve skladbě programu“. V manažmentu ČT i vedení redakcí lze vnímat disproporci. Je pro vás tato otázka tématem a jak to případně chcete zlepšit?

ČT jako vysílatel

1. Do jaké míry považujete stávající systém Hodnocení plnění veřejné služby ČT za adekvátní? Uvažujete o změnách při získávání zpětné divácké vazby?  

2. ČT posledních let významně pracuje s kritériem “spokojenosti”. Nespokojený divák v této perspektivě implikuje selhání. Jak se stavíte k tomuto kritériu a jaký je váš názor na to, že televize veřejné služby by měla být rovněž výzvou v tématech i způsobech komunikace, které nutně mohou působit kontroverzně, tedy nutně vyvolávat i nespokojenost? Jaká jsou pro vás hlavní kritéria relevance a kvalitativního hodnocení (mimo kritéria sledovanosti)?

3. Jaká konkrétní úsporná opatření plánujete pro případ, že v příštím roce nebudou navýšeny poplatky za vysílání? Kterých oblastí se tyto úspory dotknou, a v jakém finančním objemu? Uvažujete v rámci úsporných opatření o navýšení indexu reprízovosti? Pokud ano, v jakém rozsahu? Nebo byste hledal argumenty pro podporu návratu většího objemu reklamy do ČT? Jednou z méně obvyklých cest zlepšení finanční situace ČT by mohla být i redukce některých nákladných akcí, jejichž vysílání taxativně určuje Kodex ČT. Podporoval byste takovou redukci v tomto dokumentu a případně jakým směrem? 

4. Jaký je váš pohled na dabování vs titulkování zahraničních filmů a pořadů, co v tomto směru budete prosazovat?

Oslovili jsme 2 finalisty v patové situaci a otázky jako inspirace do debaty posíláme Radě ČT. Pokud na výše uvedené otázky finalisti 2025 odpoví, budou zde zveřejněny.

Koncepce kandidátů v roce 2025 

Níže jsou zveřejněny reakce kandidátů z volby GŘ v roce 2023  
 Odpověď od Jana Šterna na otázky: "Dobrý den, zveřejněte hned můj projekt, je tam vše, na co se ptáte."
Oficiální koncepce Jana Šterna
Odpovědi na otázky od Jana Součka
Odpovědi na otázky od Pavla Hřídela  
Odpovědi na otázky od Petra Dvořáka

Koncepce kandidátů v roce 2023